Závody plachetnic Bermuda Cup
Bermuda Cup je jediným dlouhodobě pořádaným jachtařským závodem na Slezské Hartě. V posledních letech je vypisován především pro lodní třídu Evropa, Finn a Kajutové plachetnice. Aby byl přístupný co nejširšímu spektru závodníků jedná se o veřejně přístupný a otevřený závod který se obvykle skládá z šesti rozjížděk, což obnáší jednu dálkovou plavbu, jež závodníkům nabízí úchvatné scenerie a pět běžných rozjížděk.
...celý textJachtařská škola, půjčovna plachetnic
První půjčovna kajutových plachetnic na Slezské Hartě a provozovatel výukových plaveb pro začínající i pokročilé jachtaře.
Provozovatel výletních a zážitkových plaveb na plachetnicích www.yachtsport.cz
Jachtklub BER Slezská Harta
Sdružení jachtařů, kteří každoročně pořádají závody plachetnic na Slezské Hartě pod názvem Bermuda Cup www.y-h.yc.cz
Bílčice
Bílčice jsou zemědělská obec na pravém břehu Moravice. Nalézá se 15 km na jihovýchod od města Bruntálu a žije zde 260 obyvatel.
První písemná zmínka je z roku 1410. Petr z Kravař a Plumlova daroval Bílčice městečku Dvorce. Bílčice tu byly nazývány „villa Bilczicze“.Tragické byly pro obec v 2.polovině 15.století česko-uherské války. V roce 1778 byly Bílčice hlavním stanem císařské armády. Již v roce 1852 byla založena v této obci významná textilní továrna. Dále v obci byly také mlýny, pily a v okolí lomy. V roce 1949 připadla obec pod okres Bruntál. K Bílčicím patří malá zemědělská obec Májůvka. První zmínka je z roku 1397, kdy obec připadla k hradu Šterneku.Od roku 1692 patřila ke karloveckému panství. V roce 1865 byla poničena požárem.
Přibližně 3 km východně od obce leží zbytky hradu Šternek, který založili Šternberkové. První písemná zmínka pochází z roku 1397. Ale již v roce 1561 je zmiňován jako pustý. Do dnes jsou zde patrny zbytky příkopů a valů. Zřícenina je mimo turistické trasy pěší i cyklotrasy.
Dalším místem, které stojí za navštívení je jednolodní pozdně barokní farní kostel sv.Markéty z let 1781 – 1782. Je elipsovitého půdorysu se severní sakristií a západní hranovitou věží. Vnitřek kostela je členěný dvěma pilíři na tři pole, pruská klenba a lunety. Rekonstrukce na tomto objektu proběhla v 19. století.
Třetí zajímavostí v obci je budova staré školy. Jedná se o pozdně barokní budovu z konce 18. století s jednoduše řešeným průčelím zdobeným pouze profilovanou římsou. Na střeše je částečně břidlicová krytina a masivní dřevěná zvonička.
V obci končí cyklotrasa č.6152, začínající v Dětřichově nad Bystřicí a vedoucí přes Panské Louky až do Bílčic.
Leskovec nad Moravicí
Leskovec nad Moravicí leží asi 12 km jihovýchodně od Bruntálu na břehu přehrady Slezská Harta a má nadmořskou výšku 510metrů. Katastrální území obce má rozlohu 1560 ha a žije zde 500 obyvatel.
Obec, která patří k nejstarším sídlištím Jeseníků, je v zakládací listině z roku 1224 zmiňována jako Lechsdorf. Název obce byl ještě mnohokrát měněn, jmenovala se též Špachov nebo Spachendorf. Po skončení Druhé světové války byla obec dosídlena obyvatelstvem ze všech částí republiky, nejvíce z Valašska , Ostravska, Slovenska a z Hané.
Součástí obce Leskovec nad Moravicí je místní část Slezská Harta, podle níž je pojmenována vodní nádrž postavená na řece Moravici v letech 1987 – 1997. Přehradě musela ustopit polovina obce a své domy muselo opustit 301 obyvatel.
Architektonickou dominantou obce je barokní kostel, který stojí na břehu přehradního jezera. Byl postaven roku 1768 a je zasvěcený Sv. Vavřinci. V této souvislosti se konají každoročně v srpnu v obci Vavřinecké hody.
Od roku 1996 má obec svůj znak a prapor. Je tvořen čtvrceným štítem, první pole stříbrné, druhé pole červené, třetí pole černé, čtvrté pole zlaté. V něm vykořeněný listnatý strom. Vzhledem ke své poloze na břehu přehradního jezera, je v současnosti obec vyhledávaným
turistickým místem.
V obci je možnost tohoto sportovního vyžití:
koupání
půjčovna loděk
nohejbal
tennis
volejbal
fotbalové hřiště
koně
cyklostezky
Rázová
Obec Rázová leží v nadmořské výšce 500 – 650 m n. m. a v současné době zde žije 506 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1288. Za husitských válek a tažení vojsk Matyáše Korvína proti polskému králi Kazimírovi byla pravděpodobně obec vypálena a zůstala v troskách. Obec byla znovu osídlena v roce 1531 a do té doby byla nazývána Radsoff. Její název byl odvozen podle místní staré slovanské osady, která byla pojmenovaná pravděpodobně podle zkratky jmen Radmír, Radomír či Radslav. V roce 1548, v době mohutné kolonizace oblasti německými přistehovalci, je obec uváděna jako nově obydlená.
Do roku 1851 měla Razová statut města se značnou rozlohou půdy, lesů a významným průmyslem. V roce 1927 byla obec elektrifikována a až do roku 1935 měla vlastní elektrárnu. Do roku 1928 tu byl provozován pivovar bratří Bitmannů, později pouze sladovna, která ukončila svou činnost o jedenáct let později. Vzhledem k historicky rozsáhlému katastru Obec byla daná oblast charakteristická převážně zemědělskou činností. V Rázové se obyvatelé zabývali především zemědělstvím. Obilí vypěstované na zdejších polích zpracovávaly tři mlýny, které byly spojeny s pekárnou, pilou a se sušárnou brambor. To vše zaniklo v roce 1946. Zpracovával se zde také len, který pak putoval do místní tkalcovny. U obce se nacházely dva pískovcové lomy, ve kterých se těžily také sopečné tufity a ty se zpracovávaly na dekorační kámen. Dále zde ještě byly vápencové doly. Po roce 1946 a odsunu Němců se do Rázové přistěhovaly desítky nových rodin z vnitrozemí.
Dlouhá Stráň
Dlouhá Stráň má 86 obyvatel a leží v okrese Bruntál. Obec leží v nadmořské výšce 517 metrů.
První písemná zmínka je už z roku 1524. Rozloha činí 222 ha. Od 1. 1. 1979 do 23. 11. 1990 byla Dlouhá Stráň součástí obce Bruntál.
Vznik obce Dlouhá Stráň není datumově doložen.
Mezina
Obec Mezina je poprvé písemně zmiňována v roce 1334. Mezina byla založena v roku 1258 na rozhraní Moravy a dnešního českého, kdysi rakouského Slezska, v době vlády českého krále Přemysla Otakara II. Nalézá se v oblasti Nízkého Jeseníku, asi 4 km jižně od města Bruntálu. Rozkládá se v mírně svažitém údolí mezi kopci od Černého potoka v nadmořské výšce 476 m n.m. až po Venušinu sopku ve výšce 665 m m.m. V roce 1830 byla v obci založena továrna na kovové zboží a strojírna, v roce 1831 papírna, roku 1851 prádelna lnu a roku 1888 výroba výšivek, dámského prádla a zástěr. Od roku 1930 až do 70. let byl v Mezině v provozu čedičový lom.
...celý textValšov
V obci Valšov žije 252 obyvatel a je poprvé uvedena v listině z roku 1377 jako Kriegsdorf. Jméno Valšov je používáno až od roku 1881. Od 14. století byl součástí opavského knížetství. V pobělohorské době byla obec připojena k sovineckému panství, které měl od roku 1623 ve vlastnictví Řád německých rytířů. V roce 1960 připadl Valšov k okresu Bruntál a dne 24.11.1990 se stal poprvé po 613 letech samostatnou obcí.
Valšov byl vždycky pouze zemědělskou obcí, kde byly mlýny a pily.
Na konci 19. století chovali 34 koní, přes 270 ks skotu a téměř 100 ks bravu.
Valšovem procházela významná obchodní cesta a s „věkem páry“ se stal významnou železniční stanicí. Železniční křižovatka ve Valšově měla největší dopravní frekvenci po roce 1951, při výstavbě závodů Kovohutě Břidličná a Rudných dolů Jeseník.
V roce 1946 došlo k odsunu Němců a přišli sem noví osídlenci z Uherského Hradiště, Přerova, Kroměříže, Olomouce, Litovle, Vsetína, Hlučína, Trenčína a Kysuckého Nového Mesta.
V obci jsou dvě stolařské dílny, Manipulační středisko a pila Valšov firmy Agroforest Nová Pláň. Těsně na hranici katastru obce, na k.ú. Lomnice u Rým., je firma Dalibor Vojkovský – Rybářství Tylov (pstruhové sádky).
Na katastrálním území obce Valšov jsou dva kamenolomy. Zpracovávají horninu na drcené kamenivo, převážně pro výstavbu komunikací. Dá se však použít i jako dekorační kámen, soklové zdivo nebo dlažba.
Bruntál
Bruntál je okresním městem s 17,5 tis. obyvateli a má tři části: Bruntál, Karlovec a Kunov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
Bruntál byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210.
tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že Uničov byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v českých zemích tedy obdržel magdeburské městské právo a je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka z institucionálního hlediska.
Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba drahých kovů. Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze opavských vévodů, a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stal se i centrem cechovní řemeslné výroby a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízením mýtní stanice, doložené k roku 1296.
Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo svobodné panství Bruntál. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna.
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a morovými epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal Řád německých rytířů.
Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku.
Další stavební rozvoj města nastal v letech 1918—1938. V 30. letech 20. století sílil v městě nacionalismus u většiny německých obyvatel. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou 7. května 1945.
Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[1] Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.
Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele
Pamětihodnosti
Bruntálský zámek a park
Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně
koupaliště, za budovami internátu SPŠ.
Kostely
* Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
* Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů
* Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné
* Evangelický kostel
Ostatní dominanty
* Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
* Výškové stavby – Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu „Kozinec“.
* Morový kříž na ulici Kavalcova.
Obětem moru v Bruntále z roku 1714 byl u společného hrobu postaven kříž a ten byl po generace udržován. Po roce 1945 po odsunu Němců se již o něj nikdo nestaral a po odlomení jeho shnilé vrchní části zde zůstal jen sloup, přes který později místní obyvatelé přidělali ráhno. Klub Za starý Bruntál ukončil v roce 2004 obnovu kříže a malby na plechu dle starých fotografií.