Bruntál

Bruntál je okresním městem s 17,5 tis. obyvateli a má tři části: Bruntál, Karlovec a Kunov. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie

Bruntál byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem kolem roku 1210.
tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, vyplývá, že Uničov byl založen již 10 let před jejím vydáním. A protože vzorem městských práv pro Uničov byl právě Bruntál (jak je v listině uvedeno), je tu nepřímý doklad o tom, že Bruntál musel být založen ještě o něco dříve. Jako vůbec první obec v českých zemích tedy obdržel magdeburské městské právo a je tedy nejstarším městem na území nynějšího Česka z institucionálního hlediska.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba drahých kovů. Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Bruntál byl zprvu majetkem moravských markrabat, posléze opavských vévodů, a jako takový byl nadán řadou výsad. Byl východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stal se i centrem cechovní řemeslné výroby a byl i významným tržním centrem. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízením mýtní stanice, doložené k roku 1296.
Od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem oblasti, z které se na začátku 16. století stalo svobodné panství Bruntál. To patřilo až do roku 1621 pánům z Vrbna.
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů, pohromami třicetileté války v 17. století a morovými epidemiemi a požáry v 18. století. Roku 1621 město získal Řád německých rytířů.

Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku.

Další stavební rozvoj města nastal v letech 1918—1938. V 30. letech 20. století sílil v městě nacionalismus u většiny německých obyvatel. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen německou armádou. Osvobozen byl sovětskou armádou 7. května 1945.
Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[1] Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.

Za doby okupace sovětskými vojsky bylo využívána severní zalesněná část města za HMZ (Osram) jako střelnice místní sovětské posádky. Kasárna sovětské jednotky byla umístěna v prostoru ulice Rýmařovská s obytnými panelovými a zděnými domy a technickým parkem. V současné době je většina domů zrekonstruovaná a slouží jako bytové prostory pro místní obyvatele

Pamětihodnosti

Bruntálský zámek a park

Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu ulice Dukelská, včetně

koupaliště, za budovami internátu SPŠ.

Kostely

* Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

* Komplex kostela Panny Marie Utěšitelky a kláštera piaristů

* Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné

* Evangelický kostel

Ostatní dominanty

* Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.

* Výškové stavby – Komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu „Kozinec“.

* Morový kříž na ulici Kavalcova.

Obětem moru v Bruntále z roku 1714 byl u společného hrobu postaven kříž a ten byl po generace udržován. Po roce 1945 po odsunu Němců se již o něj nikdo nestaral a po odlomení jeho shnilé vrchní části zde zůstal jen sloup, přes který později místní obyvatelé přidělali ráhno. Klub Za starý Bruntál ukončil v roce 2004 obnovu kříže a malby na plechu dle starých fotografií.